Žandov

Multi tool use
Koordinatoj: 50°42′50″N 14°23′48″E / 50.71389°N, 14.39667°O / 50.71389; 14.39667 (Žandov)
Žandov
|
germane: Sandau
|
urbo
|
la centra placo de Žandov
|
|
Oficiala nomo: Žandov
|
|
Ŝtato
|
Ĉeĥio
|
Regiono
|
Regiono Liberec
|
Distrikto
|
Distrikto Česká Lípa
|
Administra municipo
|
Žandov
|
Historiaj regionoj
|
Bohemio, Sudetio
|
|
Situo
|
Žandov
|
- alteco
|
263 m s. m.
|
- koordinatoj
|
50°42′50″N 14°23′48″E / 50.71389°N, 14.39667°O / 50.71389; 14.39667 (Žandov)
|
|
Areo
|
27,23 km² (2 723 ha)
|
|
Loĝantaro
|
1 990 (2013)
|
Denseco
|
73,08 loĝ./km²
|
|
Horzono
|
MET (UTC+1)
|
- somera tempo
|
MET (UTC+2)
|
Poŝtkodo
|
471 05 - 471 07
|
NUTS 3
|
CZ051
|
NUTS 4
|
CZ0511
|
NUTS 5
|
CZ0511 562297
|
|
|
Dosiero:Situo de la urbo en la distrikto
|
Vikimedia Komunejo: Žandov
|
Retpaĝo: [1]
|
|
Portalo pri Ĉeĥio
|
Žandov (germane Sandau, „sabla herbejo“) estas urba municipo de Ĉeĥio. Ĝi apartenas al la distrikto Česká Lípa kaj al la regiono Liberec. La urbo situas en la norda parto de Bohemio, 85 kilometrojn norde de la ĉefurbo Prago kaj 13 kilometrojn okcidente de la distrikta centro Česká Lípa, borde de la rivero Ploučnice (Polzen) ĉe la vojo inter Česká Lípa (Böhmisch Leipa) al Děčín (Tetschen-Bodenbach). Komence de la jaro 2013 la urba municipo havis 1 990 loĝantojn.
|
Ĉi tiu artikolo ankoraŭ estas ĝermo pri Ĉeĥio.
Helpu al Vikipedio plilongigi ĝin. Se jam ekzistas alilingva samtema artikolo pli disvolvita, traduku kaj aldonu el ĝi (menciante la fonton).
|
Municipoj de Regiono Liberec
|
Distrikto Česká Lípa
|
|
Urboj |
Cvikov • Česká Lípa • Doksy • Dubá • Kamenický Šenov • Mimoň • Nový Bor • Stráž pod Ralskem • Zákupy • Žandov
|
Municipoj |
Bezděz • Blatce • Blíževedly • Bohatice • Brniště • Častolovice • Dubnice • Hamr na Jezeře • Horní Libchava • Horní Police • Chlum • Chotovice • Janovice v Podještědí • Jestřebí • Kozly • Kravaře • Krompach • Kunratice u Cvikova • Kvítkov • Luka • Mařenice • Noviny pod Ralskem • Nový Oldřichov • Okna • Okrouhlá • Pernoltice pod Ralskem • Polevsko • Provodín • Prysk • Radvanec • Ralsko • Skalice u České Lípy • Skalka u Doks • Sloup v Čechách • Slunečná • Sosnová • Stružnice • Stvolínky • Svojkov • Svor • Tachov • Tuhaň • Velenice • Velký Valtinov • Volfartice • Vrchovany • Zahrádky • Ždírec
|
Kampurbo |
Holany |
|
|
Distrikto Jablonec nad Nisou
|
|
Urboj |
Desná • Jablonec nad Nisou • Rychnov u Jablonce nad Nisou • Smržovka • Tanvald • Velké Hamry • Železný Brod
|
Municipoj |
Albrechtice v Jizerských horách • Bedřichov • Dalešice • Držkov • Frýdštejn • Janov nad Nisou • Jenišovice • Jílové u Držkova • Jiřetín pod Bukovou • Josefův Důl • Koberovy • Kořenov • Líšný • Loužnice • Lučany nad Nisou • Malá Skála • Maršovice • Nová Ves nad Nisou • Pěnčín • Plavy • Pulečný • Radčice • Rádlo • Skuhrov • Vlastiboř • Zlatá Olešnice
|
Kampurbo |
Zásada |
|
|
Distrikto Liberec
|
|
Urboj |
Český Dub • Frýdlant • Hejnice • Hodkovice nad Mohelkou • Hrádek nad Nisou • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Liberec • Nové Město pod Smrkem • Osečná • Raspenava
|
Municipoj |
Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Habartice • Heřmanice • Hlavice • Horní Řasnice • Chotyně • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Mníšek • Nová Ves • Oldřichov v Hájích • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek
|
|
|
Distrikto Semily
|
|
Urboj |
Harrachov • Jablonec nad Jizerou • Jilemnice • Lomnice nad Popelkou • Rokytnice nad Jizerou • Rovensko pod Troskami • Semily • Turnov • Vysoké nad Jizerou
|
Municipoj |
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Roprachtice • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Záhoří • Žernov
|
|
|
|
VRJAMAQ,lRX6 mYi,FD2RBB
Popular posts from this blog
.everyoneloves__top-leaderboard:empty,.everyoneloves__mid-leaderboard:empty,.everyoneloves__bot-mid-leaderboard:empty{ margin-bottom:0;
}
4
I'm referring to Picard, Riker, Data, Worf, Geordi, Dr. Crusher, Wesley Crusher, Chief O'Brien and family, Deanna Troi, Guinan. I know Picard and Worf show up on DS9, though I haven't seen it myself. I'm curious what happened to the characters after that last episode of TNG?
star-trek star-trek-tng
share | improve this question
edited 10 hours ago
Ham Sandwich
6,051 2 25 75
...
Flugkoridoroj dum la blokado de Berlino La Berlina aerponto estas la provizigo de okcidenta Berlino per aviadiloj fare de la aliancanoj inter la 23-a de junio 1948 kaj la 12-a de majo 1949 dum la blokado de Berlino fare de la sovetia armeo. Enhavo 1 Historio 1.1 La aerkoridoroj 1.2 Unuaj flugoj 1.3 Plibonigo de la aerponto 1.4 Fino de la aerponto 1.5 Rozinbombiloj 1.6 Bilanco 2 Flughavenoj 2.1 Berlino 2.2 Okcidenta Germanio 3 Aviadiloj de la berlina aerponto 4 15-a datreveno de la aerponto 5 Bibliografio 6 Referencoj 7 Eksteraj ligiloj Historio | General Lucius D. Clay, militguberniestro de la usona okupadzono Jam antaŭ la berlina aerponto estiĝis la malgranda aerponto . La estro de la sovetia militadministracio en Germanio, Vasili Daniloviĉ Sokolovski, ordonis la 1-an de aprilo 1948, kiel reago al la konferenco de Londono inter britoj, francoj kaj reprezentantoj de Benelukso pri aligo de Germa...
La berlina muro ĉe Bethaniendamm, 1986 La berlina muro aŭ simple la muro [1] , nomita ankaŭ "kontraŭfaŝisma remparo" en propaganda lingvo de la iama Germana Demokratia Respubliko, estis parto de la interngermana limo, kiu dividis de la 13-a de aŭgusto 1961 ĝis la 9-a de novembro 1989 okcidentan Berlinon de la orienta parto de la urbo kaj de la ĉirkaŭa tereno de la GDR. Ĝi estis unu el la plej famaj simboloj de la malvarma milito kaj de la disdivido de Germanio. Pli ol simpla muro, la berlina muro estis fakte tuta defendokonstruaĵo kun du muroj, ena malplena strio, rondirvojo, gardturoj kaj alarmsistemoj. Dum la provo transiri la severe garditan limon al okcidenta Berlino multaj homoj estis mortigitaj. La preciza nombro de viktimoj estas pridisputita kaj ne certa; la nombroj anoncataj varias inter 86 kaj 238 mortintoj. La malplifortiĝo de Sovetunio kaj la politiko de liberigo gvidita de Miĥail Gorbaĉov ebligis al la orientgermanoj faligi la 9-an de novembro 1989 l...