Krnov

Multi tool use
Koordinatoj: 50°05′26″N 17°41′55″E / 50.09056°N, 17.69861°O / 50.09056; 17.69861 (Krnov)
Krnov
|
germane: Jägerndorf, latine: Carnovia, pole: Krnów
|
urbo
|
Konstruaĵo de krnova urbodomo kun apuda ŝparejo
|
|
Oficiala nomo: Krnov
|
|
Ŝtato
|
Ĉeĥio
|
Regiono
|
Moraviasilezia regiono
|
Distrikto
|
Distrikto Bruntál
|
Administra municipo
|
Krnov
|
Historiaj regionoj
|
Ĉeĥa Silezio, Sudetio
|
|
Montaro
|
Nízký Jeseník
|
Ŝoseo
|
-
|
- ŝoseo 1
|
I/45
|
- ŝoseo 2
|
I/57
|
Memorindaĵoj
|
belvedero Cvilín, burgoruino Cvilín
|
Konstruaĵo
|
Sinagogo kaj kastelo en Krnov
|
Riveroj
|
Opava, Opavice
|
|
Situo
|
Krnov
|
- alteco
|
316 m s. m.
|
- koordinatoj
|
50°05′26″N 17°41′55″E / 50.09056°N, 17.69861°O / 50.09056; 17.69861 (Krnov)
|
Plej alta punkto
|
|
- situo
|
Bednářský vrch
|
- alteco
|
588 m s. m.
|
|
Areo
|
44,40 km² (4 440 ha)
|
|
Loĝantaro
|
25 090 (31.12.2008)
|
Denseco
|
565,09 loĝ./km²
|
|
Unua skribmencio
|
1240
|
|
Horzono
|
MET (UTC+1)
|
- somera tempo
|
MET (UTC+2)
|
Poŝtkodo
|
794 01
|
NUTS 3
|
CZ080
|
NUTS 4
|
CZ0801
|
NUTS 5
|
CZ0801 597520
|
|
Katastraj teritorioj
|
3
|
Partoj de urbo
|
3
|
Bazaj sidejunuoj
|
35
|
|
|
Situo enkadre de Moraviasilezia regiono
|
Vikimedia Komunejo: Krnov
|
Retpaĝo: www.krnov.cz
|
|
Portalo pri Ĉeĥio
|
Krnov (germane Jägerndorf, pole Karniów, Krnów, latine Carnovia) estas urbo en ĉeĥa parto de Silezio, nord-okcidente de Opava, ĉe kunfluiĝo de riveroj Opava kaj Opavice, proksime al la landlimo kun Pollando. En 1997 estis 26 178 loĝantoj. En la urbo estas industrioj tekstila, maŝina, elektroteknika, tipografia, lignaĵa, likvora, produktado de artefaritaj floroj. Ekde 1873 fabrikado de orgenoj. En la urbo estas fervojnodo kaj ŝoseo al Polujo.
La urbo estis fondita verŝajne en 1221, ekde 1377 ĝi jam estas dokumentita kiel centro de duklando (Herzogtum Jägerndorf). Inter 1523-1623 ĝin posedis la brandenburgaj margrafoj, post 1623 la dinastio Liĥtenŝtejno. En 1742 post la unua silezia milito la plejparton de la regiono Krnov akiris Prusio, sed la urbo mem restis posedaĵo de Aŭstrio. Post 1918 ĝi fariĝis parto de Ĉeĥoslovakio, post 1992 de Ĉeĥio. En Krnov estas fabrikata konata trinkaĵo Kofola.
Esperanto en Krnov |
La 15-an de februaro 1923 Rudolf Horn paroladis inter laboristoj en la laborista hejmo en tiama Jägerndorf pri Esperanto. La interesa parolado estis ofte aplaŭdata kaj montriĝis, ke ĉi tie inter la laboristaro estas granda intereso por Esperanto. Ĉeestis la paroladon 70 personoj. La unuiĝo de germanaj esperantistoj aranĝis post fino de du bone sukcesintaj kursoj novan kurson por komencantoj vizitatan de 28 personoj kaj perfektigan kurson. Unuan gvidas instruisto Otto Wünsch, duan s-roj inĝ. Max Aurich kaj pastro Herkommer.
Urbo Krnov
|
Krásné Loučky |
Pod Bezručovým vrchem |
Pod Cvilínem
|
Municipoj de Moraviasilezia regiono
|
Distrikto Bruntál
|
|
Urboj |
Andělská Hora • Bruntál • Břidličná • Horní Benešov • Krnov • Město Albrechtice • Rýmařov • Vrbno pod Pradědem
|
Municipoj |
Bílčice • Bohušov • Brantice • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vysoká • Zátor
|
|
|
Distrikto Frýdek-Místek
|
|
Urboj |
Brušperk • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Jablunkov • Šenov • Třinec • Vratimov
|
Municipoj |
Baška • Bílá • Bocanovice • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslovice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Hnojník • Horní Domaslovice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhota • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Václavovice • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice
|
|
|
Distrikto Karviná
|
|
Urboj |
Bohumín • Český Těšín • Havířov • Karviná • Orlová • Petřvald • Rychvald
|
Municipoj |
Albrechtice • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Petrovice u Karviné • Stonava • Těrlicko
|
|
|
Distrikto Nový Jičín
|
|
Urboj |
Bílovec • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Kopřivnice • Nový Jičín • Odry • Olbramice • Petřvald • Příbor • Studénka • Štramberk
|
Municipoj |
Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bítov • Bordovice • Bravantice • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Starý Jičín • Šenov u Nového Jičína • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Zbyslavice • Ženklava • Životice u Nového Jičína
|
Kampurboj |
Spálov • Suchdol nad Odrou
|
|
|
Distrikto Opava
|
|
Urboj |
Budišov nad Budišovkou • Dolní Benešov • Hlučín • Hradec nad Moravicí • Kravaře • Opava • Vítkov
|
Municipoj |
Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vršovice • Vřesina • Závada
|
Kampurbo |
Litultovice |
|
|
Distrikto Ostrava-urbo
|
|
Urboj |
Klimkovice • Ostrava • Šenov • Vratimov
|
Municipoj |
Čavisov • Dolní Lhota • Horní Lhota • Olbramice • Stará Ves nad Ondřejnicí • Václavovice • Velká Polom • Vřesina • Zbyslavice
|
|
|
|
0wYvE,e5aUBFFoDkDV 3zpsF69D yxC xOClwA4SLiCW x,kfk u8,Fp41 6jX9WqT9
Popular posts from this blog
.everyoneloves__top-leaderboard:empty,.everyoneloves__mid-leaderboard:empty,.everyoneloves__bot-mid-leaderboard:empty{ margin-bottom:0;
}
4
I'm referring to Picard, Riker, Data, Worf, Geordi, Dr. Crusher, Wesley Crusher, Chief O'Brien and family, Deanna Troi, Guinan. I know Picard and Worf show up on DS9, though I haven't seen it myself. I'm curious what happened to the characters after that last episode of TNG?
star-trek star-trek-tng
share | improve this question
edited 10 hours ago
Ham Sandwich
6,051 2 25 75
...
Flugkoridoroj dum la blokado de Berlino La Berlina aerponto estas la provizigo de okcidenta Berlino per aviadiloj fare de la aliancanoj inter la 23-a de junio 1948 kaj la 12-a de majo 1949 dum la blokado de Berlino fare de la sovetia armeo. Enhavo 1 Historio 1.1 La aerkoridoroj 1.2 Unuaj flugoj 1.3 Plibonigo de la aerponto 1.4 Fino de la aerponto 1.5 Rozinbombiloj 1.6 Bilanco 2 Flughavenoj 2.1 Berlino 2.2 Okcidenta Germanio 3 Aviadiloj de la berlina aerponto 4 15-a datreveno de la aerponto 5 Bibliografio 6 Referencoj 7 Eksteraj ligiloj Historio | General Lucius D. Clay, militguberniestro de la usona okupadzono Jam antaŭ la berlina aerponto estiĝis la malgranda aerponto . La estro de la sovetia militadministracio en Germanio, Vasili Daniloviĉ Sokolovski, ordonis la 1-an de aprilo 1948, kiel reago al la konferenco de Londono inter britoj, francoj kaj reprezentantoj de Benelukso pri aligo de Germa...
La berlina muro ĉe Bethaniendamm, 1986 La berlina muro aŭ simple la muro [1] , nomita ankaŭ "kontraŭfaŝisma remparo" en propaganda lingvo de la iama Germana Demokratia Respubliko, estis parto de la interngermana limo, kiu dividis de la 13-a de aŭgusto 1961 ĝis la 9-a de novembro 1989 okcidentan Berlinon de la orienta parto de la urbo kaj de la ĉirkaŭa tereno de la GDR. Ĝi estis unu el la plej famaj simboloj de la malvarma milito kaj de la disdivido de Germanio. Pli ol simpla muro, la berlina muro estis fakte tuta defendokonstruaĵo kun du muroj, ena malplena strio, rondirvojo, gardturoj kaj alarmsistemoj. Dum la provo transiri la severe garditan limon al okcidenta Berlino multaj homoj estis mortigitaj. La preciza nombro de viktimoj estas pridisputita kaj ne certa; la nombroj anoncataj varias inter 86 kaj 238 mortintoj. La malplifortiĝo de Sovetunio kaj la politiko de liberigo gvidita de Miĥail Gorbaĉov ebligis al la orientgermanoj faligi la 9-an de novembro 1989 l...